Problémy v rodině / Vztah mezi dospělým-dítětem / Rodičovské problémy
O čem je rodinná terapie a jak vám může pomoci?
Rodinná terapie je druh psychoterapie, která se snaží porozumět a léčit psychické a fyzické problémy jedince v širších souvislostech. Vychází mimo jiné ze systémové teorie, která každého člověka vnímá jako součást vztahového a sociálního systému, ve kterém žije. Naším nejdůležitějším takovým systémem je obvykle rodina. Každý člen rodiny je úzce propojen s ostatními členy, a to jak sociálními faktory jako je společné bydlení apod., ale především vzájemnými vztahy, které se podle vývojové fáze rodiny neustále vyvíjejí a mění.
Hlavní funkcí rodiny je vytvářet bezpečný a zároveň podnětný prostor pro zdravý fyzický a duševní růst a zrání dětí, ale i ostatních členů rodiny. Tento proces prochází různými obdobími, ve kterých je vhodné, aby vývojové úkoly plnila rodina jako celek. Pokud to z nějakého důvodu selže a celý rodinný systém se na nějakém místě na delší dobu zasekne, pak se u jednotlivých členů rodiny mohou rozvinout psychické nebo somatické příznaky. Zároveň může onemocnět a stát se tzv. nositelem příznaku i člen rodiny, který je konfliktem zdánlivě nejméně zasažen (například mladší sourozenec dítěte v pubertě), kdy jeho příznaky nevědomky pomáhají stabilizovat rovnováha celého rodinného systému. V takovou chvíli je ideální pomoc rodinného terapeuta, který se pokusí celek přetvořit v novou, zdravější rovnováhu, která již nebude potřebovat k jejímu udržení vznik příznaků a umožní ji rodině dále rozvíjet.
Kdy je vhodné uvažovat o rodinné terapii?
Rodinná terapie je vhodná zejména pro pacienty, kteří mají chronické nebo recidivující příznaky a zároveň trpí konflikty ve vztazích se svými blízkými. Na somatické úrovni jde většinou o tzv. funkční problémy, kde je v popředí dysfunkce orgánu nebo pohybového aparátu bez výrazného strukturálního defektu. Mohou to být chronické bolesti zad, svalů nebo kloubů, kardiovaskulární poruchy, bolesti hlavy nebo břicha, gastrointestinální poruchy, jako je zácpa nebo průjem, chronické kožní příznaky, jako jsou vyrážky a svědění a další. Deprese, úzkost a dokonce i záchvaty paniky se objevují na mentální úrovni a také chronická únava. Patří sem tedy obecně celá řada tzv. psychosomatických onemocnění, která zejména při plnění stabilizační funkce v rámci rodinného systému mohou vykazovat značnou odolnost vůči zavedeným léčebným postupům, jako je fyzioterapie, farmakologie či jiná běžná léčba. Vždy však vychází z multifaktoriální etiologie, což znamená, že psychosociální zátěž není nikdy považována za jedinou příčinu onemocnění. Proto je vždy nutné paralelně provést příslušné somatické vyšetření.
Psychosociální zátěž mohou způsobovat problematické vztahy v nejbližší rodině, např. mezi partnery nebo mezi rodiči a rostoucími dětmi, dále chybějící vztahy v neúplných rodinách nebo také nedostatečná separace dospělých dospělých od vlastních rodičů. Často se stává, že si pacienti takovou zátěž vůbec neuvědomují, například když jde o rodinnou konstelaci, která trvá řadu let a všem členům rodiny připadá normální.